Poslední dobou mě přes den napadá spousta věcí, který bych chtěla určitě napsat do blogu. A když potom otevřu signály, najednou mám v hlavě prázdno. Kdo ví, možná je to znamení, abych nepsala blog...zlá duše signálů nepřejících si mé příspěvky útočí;)
Ale většinou to stejně byly jenom ujetý zvrhlosti a nepochopitelný vtípky, takže možná je to dobře.
Každopádně, kdybych chtěla zrekapitulovat tenhle tejden, zmínila bych se o několika věcech. Poprvý v životě jsem si vzala do školy notebook. Nejdřív proto, že po škole jsem šla za sestrou si nahrát nový album U2. Sakra, doufám, že to není ilegální, to sem napsat... Další den jsem si ho vzala proto, abych nemusela tisknout draze v knihovně podklady do semináře (minule za to chtěli 36 korun, bídác)i. Navíc při jedné extrémně nudné přednášce jsem plánovala hrát Heroesy. Ne, tak daleko to nedošlo, ale každopádně vím, proč si notebook do školy nenosím. To bych se potom na nic nesoustředila, a už jenom vůči vyučujícím mi to přijde krajně neslušný, dívat se na nějaký seriály, když pět metrů ode mě sedí profesor a snaží se. Mimochodem, to se stejně tudle stalo. Seděli jsme na přednášce a naproti mně tři lidi koukali na monitor notebooku a stále víc jim cukalo v koutcích. Přemejšlela jsem, na co se asi koukaj...nakonec se jeden neudržel a bleskově vypálil ze třídy...a na chodbě se hlasitě rozesmál. Pak jsem slyšela, že to byly nějaký animáče o škytajících ovcích...
Taky bych se zmínila o tom, že nový album U2 se mi moc líbí. Rozhodně víc než to předchozí. Nebo asi tak: na tomhle mě na první poslech žádná písnička neodpudila:))
Čtvrtek byl hodně intenzivní den. Jednak ve škole, měla jsem na SZ semináři exegezi příběhu o Amálekovi (Ex 17,8-16), v obědový přestávce jsem letěla na rehabilitace, do sedmi měla školu, poté plynule sešla do Marathonu a dala si pár vinnejch střiků, pak pokračovala na Ípák, kde byl sraz s erasmákama, poté následovalo několik hodin s nima, načež po zavření hospody jsme se opět přemístili do Marathonu, kde jsme dokončili, a posléze jsem jela s Danem, Tomem a monsieurem luteránem k Danovi domů, kde teologická a jiná zábava pokračovala do půl šestý do rána.
Byla jsem hodně, hodně, unavená. Už dlouho jsem nepařila takhle dlouho, větišnou si řeknu, že už jsem stará a před půlnocí jdu spát.
Ale obohatilo mě to...to zas jo :D
Elee> v noci paří ve dne spí - příprava na posmrtný život. Viz nemrtvý z Ank-Morporku :-).<br />
Na střední jsem si brával mp3ku nebo knížku.<br />
Na vejšce bedlivě poslouchám, protože polovině vyřčeného obvykle nerozumím :-). A notebook nemám, ale v blízké době si asi budu muset pořídit.<br />
A jinak se mějte hezky :-).
Heroes jsou nejlepší :-) Notebook do školy nevozím (už nemám přednášky) a zkusila jsem to jen při zkoušce ze statistiky, bo jsem měla chytrej excel, ale ty zvuky, který můj staříček noťásek vydával, působily jako dokonalá kulisa všemu napovídání, přirovnala bych to ke startu stihačky :-) <br />
Ohromně zábavné je producírovat se s ním ve studovně Klementina, když potřebuju něco opsat - podvozek k nabíječce byl v ceně :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.