...Vlakových. V Praze na hl.n. Ano. Přiznávám. U pokladen jsem xenofobní. Na nástupišti a ve vlaku už ne. To si s nima vždycky i ráda popovídám, než vystoupěj v Kutný Hoře (pozn.VŠICHNI cizinci vystupujou v Kutný Hoře, teprve potom ve vlaku zazní i…
Už týden si posílám emaily s nadpiskem Věčný život. Koho to překvapuje? Že bych byla blázen? Koho to překvapuje? :) I ne. Posílám si kusy seminárky, kterou tak nějak po kouskách vždycky napíšu na počítači v knihovně. A jelikož nemám flešku (Jak…
Už to slovo zní, jako kdyby někdo zvracel. No, zkuste si to vyslovit nahlas, hmm? Včera jsem netradičně jela do Modřan až odpoledne a natradičně z Karláku. Stála jsem na zastávce, vdechovala omamující vůni nějakejch kytek/stromů/keřů/bezu (???) a…
http://www.gospel.disto.cz/index2.php Neumím vkládat hypertextový odrazy, takže kdyžtak si to pvložte sami a jukněte na to..je to pozvánka na náš gosplí koncert ve středu 4.6. na Chodově. Jestli chcete vidět ztrapňující se Bětušku a další v barvách…
Včera jsem viděla úplně nejlepší film svýho života. I když nevím, jestli slovo nejlepší je zrovna nejlepší, ale každopádně říkám ano, ano, ano, přesně moje krevní skupina.Nebe nad Berlínem.Celej život jsem na ten film čekala, tušila jsem, že tu…
Bratr vedle poslouchá tklivé zpěvy, míchaje irskou lidovou s americkou westernovou hudbou, předstírá, že se přitom učí, ale kdo ví, jak to vlastně je. Rozhodně teď víc paří, než se učí. Abych nezapomněla, myslím toho druhýho bratra, toho, co ještě…
...tak sedí Bětusch s Katusch nad kofolou, pivem a brambůrkama ( v tomto pořadí) a zalykají se kouřem. Baví se o samých kravinách a naprosto nechápou, proč maj nutkání začít tancovat na stole, když vlastně vůbec nic nevypily. Drbou spolužáky sedící…
Už od pondělního večera dumám, jestli se do dnešního poledne něco stalo. A permanentně jsem přesvědčována, že se pořád nic neděje. Tedy nic, čemu byste se mohli škodolibě usmívat, v horších případech válet po zemi, nebo kvůli čemu mi nadávat. To je…
"A musíš napsat na blog, že jsme tě pozvali na čaj ve školní jídelně!" nařídil mi dneska Páša. Jsme totiž čajem slavili bráchovu maturitu. Čajíkem z jídelny (asi všichni znáte: to vylouhujete 2 ponožky a nasypete tam kilo cukru a zalijete…
To je název knížky. To asi všichni víte. A taky filmu, že jo? Si takhle kráčím po schodech nahoru z útrob naší knihovny, a na stolečku pro opuštěné knihy přibylo něco novýho. Abyste rozuměli, když někdo z lidí z fakulty prostě už nechce nějaký knihy…