Můj zážitek s Poděbradkou

Letí štěstí vzhůru na pedály....tralala..zmizí v dáli...na kolééé...tramtata...cvak..brm brm brrrrm.

Jsem si koupila malou flašku poděbradky, abych měla z čeho pít. Předchozí flaška už byla plesnivá. A tak jsem si ji vzala, sedla do vlaku a jela směrem na Prahu.

Hnedka ve stanici mě napadlo, že bych se vlastně mohla napít, páč mám docela žížu. Vytáhnu flašku a chci ji otevřít. Vždycky mi to dělá problémy, ale tentokrát to prostě fakt nešlo! Vyzkoušela jsem všechny tkaniny v dosahu (tj sukni, tričko a záclonu), abych jimi obalila víčko, a nezedrala si ruce. Ale furt nic. Dokonce jsem flašku hodila na zem a šeptem si ulevila "kurva, ty podělaná flaško!" To vše k obrovskému pobavení cestujících.

Nicméně se nezdařilo. Zkoušela jsem to až do Rozsochatce, a pak jsem požádala vedle sedícího kluka, jestli by mi to flašku neotevřel. Byl docela silnej, tak jsem myslela, že to dá hned. Omyl. Ani po pěti minutách se mu to nepodařilo.

V HB jsem přesedla do rychlíku a zkoušela to dál. Po telefonátu domů jsem byla poučena, že se mám snažit ostrým předmětem odervat ten spodní plastovej proužek. Ostrým nástrojem?? Kde ho vzít? Prohledala jsem svůj kufr a kosmetickou taštičku. Naštěstí jsem našla jednu starou sponku, kterou už asi 5 let  vozím s sebou, aniž bych ji použila. Má ostré zoubky a na odřezávání se hodila. Někdo by možná řekl, že to byla Boží vůle, že jsem tu sponku nevyhodila, ale já Ho do takovejhle operací zatahovat nechci. 

Sponka mi pomohla odřezat ten spodní proužek. Teď už by prakticky nemělo nic bránit otevření víčka. Kdeže. Furt to nešlo. Tak mě napadlo, že kdybych udělala dírku do stěny láhve, třeba by se ten natlačenej vzduch uvolnil a šlo by to konečně otevřít. Ale čím udělat dírku do láhve?

Začala jsem prohledávat náušnice. A vida, jedna z nich byla vyrobená ze sichrhajcky. Sama jsem si ji vyrobila. A teď se ta sichna náramně hodila. Lupla jsem ji do flašky. A pak jsem udělala tu velkou chybu, že jsem ji vytáhla. Okamžitě z tý minidírky začal stříkat proud minerálky a flaška mi lítala v ruce, pokropila jsem celý kupé, obzvláště dveře, zrcadlo, okna a stoleček. Zoufale jsem se snažila otevřít okno a vypustit vodu ven, ale okno nešlo otevřít! Nakonec jsem flašku nasměrovala do pusy a zastavila tak proud lepivý vodičky...

Nicméně..víčko pořád nešlo otevřít. To už jsem ale psychicky nezvládala, a tak jsem udělala do flašky na druhý straně ještě jednu dírku, na vzduch, a po zbytek cesty dumlala.

Závěr: mám doživotní fobii z otvírání flašek. Já vím, že zrovna tahle byla vadná, ale..co když jsou  vadný všechny?? Bojim bojim...